YAM: Interview na starym hradě lese. Vzrůšo nebo nuda?
Joel: Nuda. My sme fakt čekali víc. Minulou noc sme šli do lesa, abysme viděli něco vzrušujícího. My si vážně mysleli, že uvidíme ducha...
-
YAM: Už si někdy viděl ducha?
Joel: Ano. Žil sem asi ve stovce různých domů a ve dvou z nich mě vyděsil duch.
-
YAM: Nekecej!
Joel: Fakt! Když sem byl malej, žil sem s rodinou na stará farmě. Žili tam duchové. Před několika lety sme já a Benji žili společně v domě a tam taky strašilo.
-
YAM: Proč si tím seš tak jistej?
Joel: To prostě cítíš. V prvnim domě někdo vždycky volal moje jméno. A zvláštní na tom bylo, že vždycky okolo druhý ráno někdo obcházel kolem přes obyvák do kuchyně.
-
YAM: Nebyl to tvůj brácha?
Joel: Ne, on to taky slyšel. Bylo to strašidelný, ale my sme si to tak nějak užívali...
-
YAM: Tak máš asi rád horory.
Joel: Ano, vždycky jdeme do kina, když nějaký nový horor přichází do kin. Opravdu bych si rád zahrál v nějakym strašidelnym filmu.
-
YAM: Ale tvoje kariéra neni tak strašidelná. Prodali ste 3 miliony kusů cédéčka "The Young And The Hopeless". Na vašem novym cédéčku je slyšet, že ste vyspěli. Hodně samplujete, zní to víc jako pop...
Joel: Ano, my sme chtěli použít víc severo-východního vlivu. Stali sme se víc sebevědomí jako skupina. Naučili sme se líp vyjadřovat a po osmi letech to nemůžem dokázat punkovým fanouškům.
-
YAM: Jaké kapely máte rádi?
Joel: Máme rádi HIM. Ville je skvělej kluk, jednou sme se potkali. A samozřejmě taky Muse, The Smiths a The Cure. Nedávno sem v L.A. stál ve výtahu vedle Roberta Smithse. Řekl "Čau" a zeptal se "Chlapče, v jaký kapele hraješ?" a já řek " V Good Charlotte!". A dokonce nás znal! Cool. Taky sme dobrý kámoši s Green Day.
-
YAM: Jsou váš vzor?
Joel: Jo! Green Day sou ten důvod, proč vznikla naše kapela. Chtěli sme být jako oni. A nedávno vydali skvělý album.
-
YAM: Vydali ste dvě verze vašeho alba. Co myslíš, který z nich si vaši fanoušci vyberou?
Joel: Myslim, že "Death Version". Já osobně bych si taky vybral tohle...
-
YAM: Jsou vaši fanoušci morbidní?
Joel: Jo, jsou to děti nahánějící hrůzu. Myslim, že sme je hodně ovlivnili a sme zodpovědní za naše nadšení pro tmavé a neznámé věci. V našich písních je hodně naděje. Ale myslim, že děsivé věci sou tak nějak romatické! My myslíme, že všichni tamti normální lidi, který choděj každej den do práce, že sou děsivější než nějací podivínové.
-
YAM: Strašíš rád lidi?
Joel: Jo. Mam rád, když sedim v letadle a lidi, který seděj vedle mě, se mě bojej.
-
YAM: Hmmm, ale vypadáš spíš roztomile...
Joel: No, co nadělám. Sem normální kluk. Tak nějak je to pomsta klukovi, kterej s lidma zachází špatně. Moje rodina byla chudá, táta odešel, máma neměla peníze a byla pořád nemocná. Museli sme se přes to přenýst, ale bylo to hrozný, když na nás lidi ze střední kvůli tomu koukali svrchu. A teď chci, aby byli lidi nesví v mojí přítomnosti, protože nosim černý oblečení a černej make-up.
-
YAM: O čem je "The Truth" ?
Joel: Je o konci jednoho mýho vztahu. Dal sem všechno do Good Charlotte a všiml si, že nikdy nebudu žít normální život. Ten vztah mezi mnou a mojí přítelkyní skončil po třech letech, protože moje kapela pro mě byla důležitější. Nejsmutnější na tom je, že my sme se fakt milovali, kámo. Ona si zasloužila někoho lepšího než sem já. Byli sme si oba věrní, ale já byl furt na turné, ale nikdy doma. Už to takhle nešlo dál.
-
YAM: To je smutný.
Joel: Jo, ale sou tu věci, který sou smutnější než tohle. Takhle je to lepší, jako bysme se nikdy nemilovali a nikdy nepoznali.
-
YAM: Teď seš milionář. Změnil se tim nějak tvůj život?
Joel: Ne, nezměnil. Jediná odlišnost je, že když si někam vyjdu s kámošema, sem jedinej, kdo platí.